Členění Prahy - Praha.cz

Praha.cz

 
Členění Prahy
Členění Prahy

Současná podoba města je výsledkem přirozeného historického vývoje a územního růstu. Počátek můžeme sledovat již v 9. století, kdy byl založen Pražský hrad. Jeho okolí se rozšiřovalo a postupně se vyvinula samostatná města pražská Staré Město, Malá Strana, Nové Město a Hradčany. Další růst byl za doby vlády Josefa II. v 18.století. Od té doby se k Praze postupně připojovala další území až do nynější doby, kdy rozdělení Prahy čítá 57 městských částí.




Původní osidlování místa, kde vyrostla Praha započalo již v mladší době kamenné. Lidé založili svá sídla na vyvýšených místech, kde jsou nynější Hradčany, Vyšehrad, Střešovice, Bubeneč či Libeň. Při založení Pražského hradu v 9. století knížetem Bořivojem se lidé začali sdružovat podél obchodní cesty od jihozápadu na východ na břehu Vltavy. Kolem poloviny 13. století bylo osídlení na pravém břehu Vltavy obehnáno hradbami a bylo tak poprvé vymezen útvar městského typu, kterému se na počátku říkalo Pražské město, později město Staroměstské. Král Přemysl Otakar II. Založil později nové město, které je nyní územím Malé Strany.


Na počátku 14. století bylo osídleno místo na západ od hradu a povýšeno na Hradčany. Karel IV. V roce 1348 založil velkolepé Nové Město pražské s cílem, aby Praha byla sídlem reprezentačním. Do roku 1784 byly tyto města samostatná s vlastní správou, v tomto roce bylo město spojeno v jeden samosprávný celek se čtyřmi obvody Staré Město I, Nové Město II, Malá Strana III, Hradčany IV. Nový městský útvar s rozlohou 143 ha a 76 000 obyvateli byl druhým největším městem habsburské monarchie. Sídlem nové městské správy se stala Staroměstská radnice.


V roce 1850 byla připojena čtvrť Josefov, roku 1883 Vyšehrad, roku 1884 Holešovice a Bubny a roku 1901 Libeň. Praha v té době měla 21 km² a cca 233 000 obyvatel. Její čtvrtě se označovaly římskými číslicemi I - VIII. Už před I. světovou válkou se uvažovalo o vytvoření Velké Prahy a po mnoha jednáních bylo od roku 1922 připojeno 38 okolních obcí či částí. Deset z nich již bylo se statutem města, a to od roku 1879 Královské Vinohrady, od roku 1881 Žižkov, od roku 1896 Košíře, od roku 1898 Nusle, od roku 1902 Vršovice a Vysočany, od roku 1904 pak Bubeneč, Karlín a Smíchov, které doplnil Břevnov roku 1907. Celá oblast Velké Prahy byla rozdělena na 19 obvodů, oficiálním názvem se stalo Hlavní město Praha. To mělo v té době 676 000 obyvatel a rozlohu 17 164 ha. Vládním nařízením v roce 1946 přibyl ještě XX. obvod tím, že se Praha XIII. rozdělila na dva obvody. Tyto obvody měly 13, respektive 14 obvodních rad. Praha I - VII měla jednu obvodní radu, ostatní obvody také tak.


Podle vládního nařízení z roku 1949 byla Praha nově rozdělena na 16 správních městských obvodů:
Praha 1 - Josefov, Malá Strana, Staré Město, Holešovice-Bubny s Občanskou plovárnou, Hradčany
Praha 2 - Vyšehrad, část Nového Města, část Nuslí, část Královských Vinohrad
Praha 3 - Karlín mimo Rustonku, část Nového Města
Praha 4 - Jinonice, Košíře, Motol, část Smíchova
Praha 5 - Břevnov, část Dolní Liboce, část Střešovic
Praha 6 - Dejvice, Sedlec, Veleslavín, Vokovice, část Bubenče, Holešovice-Bubny (část), část Hradčan, část Dolní Liboce, část Střešovic
Praha 7 - část Bubenče, Holešovice-Bubny (část), část Libně, část Troje
Praha 8 - Bohnice, Kobylisy, Střížkov, část Karlína, část Libně, část Troje
Praha 9 - Hloubětín, Hrdlořezy, Prosek, část Libně, část Vysočan
Praha 10 - Hostivař, Malešice, Staré Strašnice, část Záběhlic
Praha 11 - Žižkov, část Vysočan
Praha 12 - Královské Vinohrady
Praha 13 - Vršovice, část Michle, část Záběhlic
Praha 14 - Krč, Lhotka a Nové Dvory, část Michle, část Nuslí
Praha 15 - Braník, Podolí, část Hodkoviček, část Krče
Praha 16 - Hlubočepy, Malá Chuchle, Radlice, část Smíchova


Další správní dělení proběhlo roku 1960 a to přerozdělením na deset obvodů připojeny byly nově Čimice, Jenerálka-Nebušice, Ruzyně a Lhotka. Praha se rozšířila asi o 17 km2 a celková plocha nyní měla 188 km2. Největší rozšíření města přišlo v roce 1974, kdy se přidalo dalších 30 obcí z okresu Praha-východ a Praha-západ. Plocha města se rozrostla na 496,8 km2 a přibylo tehdy asi 62 000 obyvatel. Později zákon č. 347/1997 Sb. stanovil, že Praha je od 1. 1. 2000 vyšším územním samosprávným celkem, který tvoří 112 katastrálních území a 57 městských částí.


Od 1. 7. 2001 platí rozdělení metropole na 57 městských částí, které spravuje 22 správních obvodů s rozšířenými kompetencemi, které mohou vydávat občanské průkazy, pasy, stavební povolení, živnostenská oprávnění nebo proplácet sociální dávky. Městské části tvoří celky samostatné, ty jsou spravovány zastupitelstvy v čele se starostou a radou, které sídlí na úřadech městských částí. Zastupitelstvo každé části se schází jednou do měsíce. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části. Od vstupu ČR do Evropské unie mohou městské části pro své rozvojové projekty využívat také prostředky z jejich fondů.


112 katastrálních území abecedně: (B) Běchovice, Benice, Bohnice, Braník, Břevnov, Březiněves, Bubeneč, (Č) Čakovice, Černý Most, Čimice, (Ď) Ďáblice, (D) Dejvice, Dolní Chabry, Dolní Měcholupy, Dolní Počernice, Dubeč, (H) Háje, Hájek u Uhříněvsi, Hloubětín, Hlubočepy, Hodkovičky, Holešovice, Holyně, Horní Měcholupy, Horní Počernice, Hostavice, Hostivař, Hradčany, Hrdlořezy, (Ch) Chodov, Cholupice, (J) Jinonice, Josefov, (K)Kamýk, Karlín, Kbely, Klánovice, Kobylisy, Koloděje, Kolovraty, Komořany, Košíře, Královice, Krč, Křeslice, Kunratice, Kyje, (L) Lahovice, Letňany, Lhotka, Libeň, Liboc, Libuš, Lipany u Kolovrat, Lipence, Lochkov, Lysolaje, (M) Malá Chuchle, Malá Strana, Malešice, Michle, Miškovice, Modřany, Motol, (N) Nebušice, Nedvězí u Říčan, Nové Město, Nusle, (P) Petrovice, Písnice, Pitkovice, Podolí, Prosek, Přední Kopanina, (R) Radlice, Radotín, Ruzyně, (Ř) Řeporyje, Řepy, (S) Satalice, Sedlec, Slivenec, Smíchov, Sobín, Staré Město, Stodůlky, Strašnice, Střešovice, Střížkov, Suchdol, (Š) Šeberov, Štěrboholy, (T) Točná, Troja, Třebonice, Třeboradice, (U) Uhříněves, (Ú) Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic, (V) Veleslavín, Velká Chuchle, Vinohrady, Vinoř, Vokovice, Vršovice, Vysočany, Vyšehrad, (Z) Záběhlice, Zadní Kopanina, Zbraslav, Zličín, (Ž) Žižkov.